Binokulární dalekohled: konstrukční schéma

Binokulární dalekohledy jsou jedním z nejoblíbenějších optických přístrojů ke studiu vzdálených objektů. První funkční prototyp navrhl Galileo Galilei v roce 1608. Právě jeho napadla myšlenka spojit dva spektivy do jednoho optického přístroje a vytvořit tak stereoskopický obraz. Obecný konstrukční diagram binokulárního dalekohledu zůstal do dneška stejný. Dnes se však používají zcela odlišná optická schémata. Zpočátku byly v binokulárním dalekohledu instalovány pouze párové čočky (objektiv a okulár). O staletí později byly přidány hranoly, které snižují velikost, zlepšují zachycování světla a zajišťují stereoskopický efekt.

Binokulární dalekohled: konstrukční schéma a princip funkce

Konstrukční schéma a princip funkce moderních binokulárních dalekohledů vychází ze stejných základních stavebních kamenů, které zavedl Galileo Galilei. Optická konstrukce vytváří zvětšený obraz, kryt chrání přistroj před negativními vnějšími vlivy. Mechanická část umožňuje přizpůsobit optiku potřebám pozorovatele. Tento článek je věnován vývoji optických schémat binokulárního dalekohledu.

Konstrukce, kterou Galileo vynalezl před více než 400 lety, se v některých moderních binokulárních dalekohledech stále používá. Na svou dobu to bylo to skvělé řešení, ale brzy se ukázalo, že montážní schéma binokulárního dalekohledu s Galileovou konstrukcí vyžaduje změnu. Ano, binokulární dalekohledy byly sice lehké, kompaktní a přenášely vzpřímený, nezkreslený obraz, ale při více než 4násobném zvětšení kvalita obrazu rychle klesala. Proto se Galileova konstrukce v dnešní době používá pouze u divadelních kukátek, která nepotřebují výkonnou optiku

Za moderní binokulární dalekohledy s vysokým zvětšením vděčíme Ignaziovi Porrovi. Ten v roce 1854 vynalezl a nechal si patentovat známé Porro hranoly. První binokulární dalekohledy s Porro hranoly však byly navrženy až v pozdních devadesátých letech devatenáctého století. V binokulárním dalekohledu s Porro hranoly změní sluneční paprsek čtyřikrát směr, ale ani po všech odrazech neztratí na intenzitě. Díky Porro hranolům bylo tedy možné vytvořit binokulární dalekohledy s velkou aperturou, které jsou skvělé i pro astronomická pozorování. Mají pouze jednu nevýhodu – velikost a vysokou hmotnost

Na zdokonalování konstrukce hranolů pro binokulární dalekohledy s cílem zlepšit jejich spotřebitelské vlastnosti pracoval Ernst Abbe a později Albert Koenig. V roce 1905 byl patentován hranol typu Abbe-Koenig, který vešel ve známost jako střechový hranol. Do rodiny střechových hranolů patří dále hranol typu Schmidt–Pechan. Zatímco binokulární dalekohledy se střechovými hranoly mají kompaktní rozměry a odlehčenou konstrukci, modely s Porro hranolyjsou považovány za lepší co do celkové optické kvality. Nicméně nízkodisperzní nebo asférické čočky, přídavné optické povrchové úpravy a další moderní technologie používané u profesionálních binokulárních dalekohledů se střechovými hranoly rozdíly mezi těmito optickými konstrukcemi minimalizují. Můžete tedy koupit kvalitní dalekohledy se střechovými hranoly, ale budou dražší než podobný model založený na Porro hranolech.

V našem online obchodě si můžete pořídit divadelní kukátko s Galileovou konstrukcí, stejně jako moderní dalekohledy s Porro nebo střechovými hranoly.

Jakákoli reprodukce tohoto materiálu za účelem veřejné prezentace na libovolném nosiči informací a v jakémkoli formátu je zakázána. Na tento článek se můžete odvolávat formou aktivního odkazu na stránky cz.levenhuk.com

Výrobce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění změnit ceny, sortiment a specifikace výrobků, případně ukončit jejich výrobu a prodej.